|
|
Zkušenosti se smrtí blízké osoby u pracovníků pomáhajících profesí v hospicové péči
DOMBROVSKÁ, Ester
Práce se zabývá zkušenostmi se smrtí blízké osoby u pracovníků pomáhajících profesí v hospicové péči. První část bakalářské práce je zaměřená na teoretické pojetí truchlení v obecné rovině. Vymezuje samotný pojem a proces truchlení, na které navazují projevy truchlení v rámci celkové komplexnosti člověka. Dále jsou popsány a komparovány pohledy odborníků na jednotlivé fáze truchlení. Závěr je věnován popisu nekomplikovanéhoa komplikovaného truchlení a rozdílem mezi nimi. Následující část rozšiřuje obecný pojem truchlení o osobní zkušenosti se smrtí blízké osoby pracovníků pomáhajících profesí v hospicové péči, kteří se ztrátou osoby se setkali ještě před výkonem této profese. Výzkumná část se zaměřuje především na jejich vyrovnávání se se ztrátou blízké osoby, zda je tato zkušenost ovlivnila pro volbu profese v hospicové péči a jak je toto úmrtí ovlivňuje při výkonu profese. Poslední část se věnuje zpracování ztráty a rizikům ztráty nezpracované.
|
|
|
Osobnostní charakteristiky u studentů a pracovníků pomáhajících profesí
Konůpková, Olga ; Žáčková, Hana (vedoucí práce) ; Čedík, Miloslav (oponent)
Diplomová práce ,,Osobnostní charakteristiky u studentů a pracovníků pomáhajících profesí" Práce se zabývá osobnostními charakteristikami studentů a pracovníků pomáhajících profesí. Cílem bylo zjistit, zda mají pracovníci a studenti pomáhajících profesí potřebné osobnostní předpoklady pro výkon své profese. Teoretická část popisuje osobnostní předpoklady, které profese vyžaduje, a zároveň varuje před vlastnostmi, které jsou pro profesi nevhodné. Součástí jsou také informace o negativních jevech, souvisejících s povoláním, a preventivní a intervenční postupy, které mohou pomáhajícím pomoci se s nimi vypořádat. V rámci výzkumu bylo provedeno dotazníkové šetření, které ukázalo, že zkoumaní studenti a pracovníci nemají dobré předpoklady pro výkon své profese. Někteří z nich jsou pravděpodobně při výběru své profese ovlivněni ,,syndromem pomocníka". Závěr práce zdůrazňuje význam vzdělávání, preventivních programů, sebezkušenostního výcviku a supervize jakožto prevence negativních jevů.
|
|
| |
|
| |
|
|
Pracovní motivace v sociálních službách
HAMROVÁ, Alena
Bakalářská práce se zabývá motivací pracovníků v sociálních službách. Teoretická část je rozdělena do tří oblastí, které vymezují vždy konkrétní zaměření motivace a skrze toto rozdělení se zaměřuje na motivaci obecnou, motivaci v pracovním prostředí, která převážně zasahuje do oblasti managementu, potřeb zaměstnanců a motivaci v sociálních službách. Z poznatků teoretické části vychází část praktická, která se věnuje konkrétním motivacím pracovníků. V rámci kvantitativního výzkumného šetření byl vytvořen dotazník pro pracovníky v sociálních službách a sociální pracovníky. Odpovídali na něj zaměstnanci Centra sociálních služeb v Jindřichově Hradci, pod který spadají domovy seniorů, chráněná bydlení, denní a týdenní stacionáře i domov pro osoby se zdravotním postižením. Díky datům vyplývajícím z výzkumu byly zmapovány a porovnány hlavní motivy pracovníků přímé péče a pracovníků, jejichž pracovní náplň je převážně administrativního rázu. Dotazník se také zaměřil na příznaky syndromu vyhoření a syndromu pomocníka, které negativně ovlivňují motivaci a celkový pracovní výkon lidí v pomáhajících profesích.
|
|
|
Osobnostní charakteristiky u studentů a pracovníků pomáhajících profesí
Konůpková, Olga ; Žáčková, Hana (vedoucí práce) ; Čedík, Miloslav (oponent)
Diplomová práce ,,Osobnostní charakteristiky u studentů a pracovníků pomáhajících profesí" Práce se zabývá osobnostními charakteristikami studentů a pracovníků pomáhajících profesí. Cílem bylo zjistit, zda mají pracovníci a studenti pomáhajících profesí potřebné osobnostní předpoklady pro výkon své profese. Teoretická část popisuje osobnostní předpoklady, které profese vyžaduje, a zároveň varuje před vlastnostmi, které jsou pro profesi nevhodné. Součástí jsou také informace o negativních jevech, souvisejících s povoláním, a preventivní a intervenční postupy, které mohou pomáhajícím pomoci se s nimi vypořádat. V rámci výzkumu bylo provedeno dotazníkové šetření, které ukázalo, že zkoumaní studenti a pracovníci nemají dobré předpoklady pro výkon své profese. Někteří z nich jsou pravděpodobně při výběru své profese ovlivněni ,,syndromem pomocníka". Závěr práce zdůrazňuje význam vzdělávání, preventivních programů, sebezkušenostního výcviku a supervize jakožto prevence negativních jevů.
|
|
|
Syndrom vyhoření a jeho dopad na pracovníky pomáhajících profesí v církvi
Kamarýtová, Anna ; Žáčková, Hana (vedoucí práce) ; Stretti, Sylvie (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám tématem syndromu vyhoření a jeho dopadem na pracovníky pomáhajících profesí v církvi, s cílem zjistit nakolik jsou tito pracovníci ohroženi, a jak se o tyto pracovníky starají jejich zaměstnavatelé a zda jsou obeznámeni s riziky syndromu vyhoření. V prvních kapitolách se věnuji teoretickému vymezení syndromu vyhoření v celkovém zaměření na tuto problematiku, ale také se blíže věnuji specifikům, která souvisí s duchovním životem křesťanů v pomáhající profesi v církvi. Snažím se zachytit a blíže popsat motivaci k pomáhání, faktory vedoucí k syndromu vyhoření, diagnostiku, možnost prevence a léčby. Závěrečné kapitoly a celá praktická část je věnována historii a charakteristice zkoumaných skupin, jenž tvoří kněží ze tří největších církví u nás: Římskokatolická, Českobratrská evangelická a Československá husitská. Součástí této části je kvantitativní průzkum uskutečněný metodou dotazníkového šetření. Pro dokreslení jsou v rámci práce zpracované tři kazuistiky, které dokumentují skutečné příběhy o syndromu vyhoření v různých fázích.
|
|
|
Motivace k profesi sociální práce
KOŽURIKOVÁ, Magda
Práce se zabývá motivací, která vede sociální pracovníky k tomu, že se rozhodli pro výběr této profese. Poukazuje hlavně na to, že sociální pracovník svou profesi nemusí vždy vykonávat na základě čistých motivů, ale mnohdy mohou být jeho motivy pro pomáhaní ne zcela správné. I přes tuto skutečnost však nelze říci, že takovýto pracovník je pro sociální práci nevhodný. Jde pouze o to, uvědomit si odkud touha po pomáhání druhým pramení a naučit se s tím pracovat. Teoretická část práce má tedy vést čtenáře, kteří se v pomáhajících profesích pohybují k tomu, aby se zamysleli nad tím, co je vede k pomáhání a své poznání využili ku prospěchu svému a svých klientů. V závěru teoretické části se zabývám syndromem vyhoření, který může být následkem neřešených stinných motivů u pracovníka a dále také otázkou správné motivace a péči o ní. Praktická část obsahuje studii prováděnou prostřednictvím dotazníku, který byl určen sociálním pracovníkům/pracovníkům v sociálních službách v organizacích Moravskoslezského kraje. Zabývá se studiem motivace (tzn. motivace při výběru profese, jaký vliv má na motivaci délka praxe, péče o motivaci pracovníků v organizacích, pozitivní a negativní působení faktorů na motivaci).
|
|
|
Psychohygiena zaměstnanců pomáhajících profesí v zařízeních poskytujících sociální služby regionu Pelhřimov
ŠUHÁJKOVÁ, Pavla
Psychohygiena (duševní hygiena) je obor, který se zabývá rozvojem a podporou duševního zdraví, prevencí duševních poruch a nemocí. Je to systém vědecky propracovaných pravidel a rad sloužící k udržení, prohloubení nebo znovuzískání duševního zdraví. Pomáhající profese jsou bezesporu všeobecně považovány za velmi náročné. Na pracovníky jsou kladeny vysoké nároky, vždy musí být připraveni pomáhat druhým s jejich problémy a těžkými životními situacemi, proto je pro udržení duševní rovnováhy těchto pracovníků dodržování zásad psychohygieny velice důležité. Cílem diplomové práce je zjistit, jak pomáhající pracovníci subjektivně hodnotí svou pracovní zátěž, zda vědí, jakým způsobem čelit této zátěži, a zjistit konkrétně, jakými prostředky psychohygieny se se zátěží plynoucí z jejich povolání vyrovnávají. Před samotným výzkumem byly stanoveny 3 hypotézy: H1: Pracovníci pomáhajících profesí v zařízeních poskytujících sociální služby v pelhřimovském regionu si uvědomují míru svého pracovního zatížení, H2: Pracovníci pomáhajících profesí jsou seznámeni s možnostmi, jak se vyrovnat s pracovní zátěží, H 3: Pracovníci pomáhajících profesí eliminují svou pracovní zátěž pomocí aktivních i pasivních prostředků psychohygieny. Pro zpracování výzkumné části diplomové práce byl použit kvantitativní výzkum, metodou sběru dat bylo dotazování, technikou byl zvolen dotazník. Výzkum byl realizován ve všech 16 zařízeních poskytujících sociální služby v regionu Pelhřimov. Výzkumný vzorek tvořilo celkem 224 zaměstnanců v pomáhajících profesích z těchto zařízení. Výzkum potvrdil všechny předpokládané hypotézy. Výsledky výzkumu mohou být k dispozici vedoucím pracovníkům zařízení poskytujících sociální služby jako podnět k aktivnímu přístupu k řešení dané problematiky. Dále by práce mohla posloužit jako zdroj důležitých informací k tématice duševní hygieny jak samotným pracovníkům pomáhajících profesí, tak i všem těm, kteří mají o tuto problematiku hlubší zájem.
|
host ::
RSS.